Dolský mlýn – místo tajemné a romantické
První písemná zmínka o objektu je z roku 1515, jeho počátky sahají zřejmě do období osídlování zdejší krajiny Michalovici. Mleli v něm hospodáři z Vysoké Lípy a Kamenické Stráně, později i zahradníci z Růžové. Od roku 1584 patřil Benešovskému panství, roku 1653 jej získalo panství Bynovec.
V roce 1696 vrchnost mlýn prodala Janu Kryštofu Pohlovi, jeho rod pak mlýn držel až do roku 1910. Mlynářské řemeslo komplikovalo plavení dříví po Kamenici, které začalo již roku 1530. Podle smlouvy z roku 1743 hrozila mlynáři pokuta, pokud omezí plavení dříví snížením hladiny při odběru vody pro mlýnský náhon. V době plavení mlýn stál. Jistou kompenzací bylo právo vyrábět pálenku a čepovat pivo. Vyráběla se tu také kolomaz.
Mlýn byl několikrát přestavován – barokní podoba pocházela z roku 1727, další přestavby následovaly roku 1819 a 1845 (úprava pro pobyt finanční stráže, v okolí přibývalo podloudníků …), roku 1814 byl postaven lihovar. Především po roce 1881, kdy byla v soutěsce mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem zahájena plavba na člunech, se Dolský mlýn stal oblíbeným turistickým cílem. Po roce 1945 byl objekt opuštěn a postupně zchátral. Dnes je předmětem zájmu výletníků, trempů a milovníků tajemné atmosféry.
Jedna z pověstí vypráví tragický příběh, který se měl odehrát někdy v 16. století. Jediný syn odešel ze mlýna do světa. Po dlouhých letech jednou večer zaklepal na vrata záhadný cizinec, jehož tvář se skrývala pod plnovousem. Požádal o nocleh a předem štědře zaplatil. Mlynář s mlynářkou v noci bohatého muže zabili, oloupili a mrtvolu zakopali v lese. Druhý den přijeli sedláci s obilím a vyptávali se, zda již viděli svého syna, který se z cizích krajů vrátil jako boháč. Prý povečeřel v hospodě a rodiče chtěl překvapit. Mlynář se oběsil, mlynářka skočila do náhonu a duch zavražděného syna prý okolím bloudí dodnes.
Dnes přístup k Dolskému mlýnu ze Srbské Kamenice – po zelené turistické značce s několika dalšími různými možnostmi návratu zpět do obce – dle zdatnosti turisty.