Památky a zajímavosti

Obec v údolí říčky Kamenice v nadmořské výšce 204-239 m nad mořem. Celému kraji vévodí kuželovitý vrch „Růžák“ čedičového původu vysoký 619 m, někdy také nazýván severočeským Olympem jindy Děčínskou Fudžijamou – dnes I. zóna Národního parku České Švýcarsko.
Méně výrazný je na východní straně vrch Strážiště vysoký 469 m. V dávných dobách se měla na tomto kopci nacházet strážnice k ochraně České a Lužické stezky.
Obec je dostupná autobusovým spojením z Děčína a z České Kamenice nebo vlakem ze stanice Veselé pod Rabštejnem.
Výchozí místo pro návštěvu Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, CHKO České středohoří, CHKO Lužické hory a Národního parku České Švýcarsko.

Kostel sv. Václava

Dominantou obce je kostel sv. Václava. Základní kámen k nynějšímu kostelu byl položen 15. července 1772 a dokončen byl za 4 roky. Oltář a zvony byly přeneseny z původního dřevěného kostela, který stál na místě nynějšího hřbitova. Na sv. Václava 28. září 1776 byla sloužena první mše a ke slavnostnímu vysvěcení došlo 20. října 1776
Od roku 1995 se zde v měsících srpnu a září konají hudební slavnosti s bohatým programem.
Na skalní stěně u silnice pod kostelem je vytesán reliéf Korunování Panny Marie z roku 1701.

Růžovský vrch

Mohutný čedičový kužel Růžovský vrch (619 m) je nazýván Děčínská Fudžijama.

Je sopečného původu, svahy pokrývá čedičová suť, na některých místech je patrná sloupcovitá odlučnost čediče (tzv. Ledová studánka). Na severních svazích je vytvořena pískovcová terasa. Na čedičové suti se daří převážně listnatému lesu s převahou buku, javoru klenu a jilmu, na úpatí a západních svazích jsou i druhotné smrkové porosty. Mezi teplomilnými druhy květeny roste i vzácná horská kapradina laločnatá. Strategická poloha kopce a daleký výhled hrály roli již za napoleonských válek, kdy zde byla zřízena vojenská pozorovatelna. V noci 28.3.1945 zde seskočila skupina sovětských, polských a německých výsadkářů, která navázala spojení s hnutím odporu v České Kamenici. 


Stoupáme stále po žluté značce až k významové odbočce, posílající nás asi 0,5 km na vlastní vrchol. Je zarostlý a výhled mezi stromy je jen dílčí, nicméně stojí za to vydat se na zajímavé místo. Z další z řady informačních tabulí se dozvíme podrobnosti – a jistě budeme překvapeni, jak hojně navštěvovaná musela v minulosti být dnes tato odlehlá lokalita. Majitel panství Edmund Clary-Aldringen nechal na Růžovském vrchu postavit 14 m vysokou dřevěnou vyhlídkovou věž. Turistům byla předána 29. května 1881 a o rok později zde stála i restaurace, později rozšířená. Roku 1891 byla vyhlídková věž poškozena bleskem a musela být stržena, ale 4. července 1893 byla dána do provozu 24 m vysoká šestiboká dřevěná rozhledna, dílo růžovského tesaře Thieleho. Stavba to byla náročná a nákladná, ale výdaje se brzy vrátily, vždyť na Růžovský vrch vystoupilo ročně na 10 000 zájemců. Vichřice v květnu roku 1903 ukončila i existenci této stavby – vítr shodil rozhlednu přímo na budovu restaurace. O třetí rozhlednu se postaral syn Edmunda Claryho-Aldringena Carlos – 22. května 1904 byla zpřístupněna 18 m vysoká stavba a rozhled z ní byl prý velkolepý. Ještě za I. Republiky mohli návštěvníci využívat služeb restaurace a těšit se z impozantních pohledů, v srpnu roku 1931 ale restaurace vyhořela. Rozhledna ztratila nezbytné zázemí a po několika letech byla pro špatný technický stav zlikvidována.

Vyhlídka nad jezírkem 

Dle staré kroniky tzv. válečný domeček, dle současného místního názvosloví – jeskyně - dutý prostor zcela nahoře ve skále proti INFOCENTRU přístupný cestou za penzionem VESNA.. Přístup byl možný jen spuštěním shora po provaze úzkou skalní štěrbinou. Sloužil obyvatelům ve třicetileté válce jako úkryt. Teprve v r. 1896 zpřístupnil toto místo horolezecký spolek Srbské Kamenice vysekáním 26 schodů
Velká louka v údolí po pravé straně při přístupu k vyhlídce – přírodní rezervace „Arba (dědictví).

Mohlo by Vás zajímat